Ó, TA NÁDHERA, BAROKO SELSKÉ !

Základem dvoudenní lidové slavnosti v malebné jihočeské vesničce Holašovice je lidový jarmark spojený s bohatým doprovodným kulturním programem. Vesnička leží nedaleko Českých Budějovic a je součástí obce Jankov. V současné době má okolo 140 obyvatel, kteří zde v převážné většině trvale bydlí. Někteří objekty využívají jen k rekreaci.

První ročníky holašovických slavností jsou spojeny s bývalým starostou obce Jankov, jejíž součástí od roku 1964 Holašovice jsou, Zdeňkem Bürgrem. V současné době se již několik let o chod slavností stará starosta Jan Jílek, Ten v rozhovoru, kdy měl porovnat současný 12. ročník s ročníky minulými uvedl, že došlo k různým změnám. V první řadě se vykrystalizovalo zastoupení různých firem a řemesel a upravil se rozsah doprovodného kulturního programu.

Na rozdíl od prvních ročníků dostávají přednost ti řemeslníci, kteří prezentují tradiční lidová řemesla (např. keramiku, řezbářství, sklářství, košíkářství) a názorně předvádějí jejich výrobu. Celkově zde každým rokem vystavuje a prodává okolo 230 řemeslníků. Nejvíce zde letos byli zastoupeni keramici (okolo 40), dále řezbáři (okolo 20), dále skláři, perníkářky, kováři, dráteníci, výrobci metel, plátěných a dřevěných hraček, paličkované krajky, proutěných výrobků, plátěných bylinkových polštářků, bižuterie, figurek z kukuřičného šustí a další.

Návštěvníci se tak mohli na vlastní oči přesvědčit, jak vznikají např. hliněné nebo dřevěné plastiky a skulptury, skleněné drobnosti, jak se razí mince nebo jakým způsobem se pracuje se železem. Mohli ochutnat čerstvý perník, placky, ovčí sýry, turecký med a mnoho dalších pochoutek. Děti si mohly vyzkoušet dřevěné hračky nebo malbu na kameny a drobné keramické výrobky. O návštěvníky bylo bohatě postaráno jak ze strany občerstvení (byla zde i stylová čajovna a kavárna), tak ze sociálního zázemí.

Náves byla rozčleněna do různých zón, které s sebou prakticky neustále korespondovaly. Prodejní stánky byly rozmístěny po celé ploše obou stran cesty, jež se vine okolo celé návsi. Uprostřed návsi byly postaveny dvě pódia, na nichž se průběžně střídal program. Podle slov starosty Jana Jílka i různých řemeslníků, byl program oproti minulým ročníkům výrazně chudší, což starosta považoval za klad z hlediska snahy omezení velmi bohaté návštěvnosti (z tohoto důvodu bylo dle jeho slov navýšeno i vstupné), řemeslníci a návštěvníci to považovali za zápor. Dle pořadatelské služby se Holašovických slavností účastní každoročně okolo 12 tisíc návštěvníků.

Slavnosti byly zahájeny slavnostním průvodem, po kterém následoval dvoudenní kulturní program, v němž byly zastoupeny různé hudební žánry. Na obou pódiích se střídaly folklorní soubory (Lipina z Vracova, Radost, Doudleban, soubor z Chorvatska), dechové muziky (Jihočeská Vlachova, Malá kapela, Jihočeská Podhoranka, Šumavanka a Skalačka), romská kapela Faraon a country kapely Papouškovo sirotci a Brusné kotouče. Ukázalo se, že umístěni obou pódií proti sobě, kdy diváci seděli uprostřed mezi nimi, bylo velmi dobrým řešením. Zatímco na jednom pódiu probíhal program, pódium druhé se mohlo na vystoupení nerušeně připravovat. Divákům, kteří se jen na lavicích otočili, tak byl zajištěn plynulý přechod programů bez časových ztrát. Kulisy pódia byly vymalovány v duchu pokračování přírodní vesnické scenérie "selského baroka".

Jako velmi pozitivní byla z hlediska diváků vnímána blízkost jeviště a hlediště. Diváci byli "zatahováni" do děje vystoupení. Příkladem práce s divákem tak mohl být soubor Doudleban, kdy jeho vedoucí seznámila názorně diváky se zvláštnostmi a osobitostí jihočeského kroje. Závěr bloku byl zaměřen na nenásilnou formu výuky tance vystupujících s diváky. Chorvatský folklorní soubor představil Tamburašské intermezzo ze Zábřehu. Zajímavé byly i chorovody a dívčí zpěvy ze Zadarské Dalmácie. Dechové kapely, zvláště místní Skalačka, přímo vybízeli přihlížející k tanci. Romská kapela Faraon předvedla pásmo od romských lidových písní až po hudební mistrovství Carlose Santany. Vystoupení country skupin bylo umocněno tím, že se poblíž pódií uskutečňovaly po oba dva dny projížďky na koních, čehož využívaly hlavně děti. Také byla možnost se po zdejší návsi projet v kočáře taženým dvěma ozdobenými koňmi.

V prostoru mezi stánky bylo možno sledovat na různých místech návsi vystoupení Jihočeských helikónek a jako vynikající lze hodnotit předvádění českých kramářských písní - jarmareční zpívání. Vnímavý divák zde mohl zahlédnout i českého Švejka s flašinetem a mohl si také vyzkoušet chytání ryb z kádě do ruky.

Pro děti, a nejen pro ně, bylo na další scéně uprostřed návsi určeno loutkové divadelní představení "Princ Jaromil" a "Bajky" divadla Studna. Divadelní spolek Koňmo zahrál pohádku "Jak šlo vejce na vandr" a "O hodném Jankovi a líném Vaškovi", Pozornost si zasloužila i vystoupení skupiny historického šermu Fedrfechtýři.

Všemu tomuto dění přihlížela dřevěná skulptura vodníka usazeného na okraji rybníka umístěného uprostřed návsi.

Na závěr je potřeba říci, že se pořadatelé této akce svých povinností zhostili se ctí. Dokázali i na tak malém prostoru a při tak velkém počtu návštěvníků zachovat příjemný "domácí" ráz této akce a co je nejdůležitější - o každého návštěvníka bylo dobře postaráno, co se týká služeb (občerstvení, místa na sezení, opatření proti náhlému dešti apod.) i různorodosti kulturního programu.

Připravila: Lenko Gronská
Foto: archiv autorky