Dupák

U okýnka stával som, klepal som,
na svou mjilou volal som.
Pojď mi honem otevříti,
nenech mě tu dlouho státi,
moje mjilá, moje srdce.

Vrata už sou zavřený, zamčený,
náš pantáta klíče má.
Estli mě chceš můj Honzíčku,
musíš přijít v tu chviličku,
než pantáta zavře vrata.